Jablko jako symbol života

07.08.2021

Většina lidí má dnes svou zahradu v supermarketu, a z našich zahrad začaly mizet pestré odrůdy, které se nepěstovaly jen na stůl, ale pro moštování, sušení, zavařování anebo pálení...


Vážení a milí členové, srdečně zdravíme i naše příznivce,

našli jsme zajímavý rozhovor, který u srdce zahřeje především milovníky zahrad, zahrádek, stromů a přírody obecně, ale i příznivce navazování tradic a péče o prostředí, ve kterém žijeme, po generace předávaných znalostí a dovedností v pěstování ovocných dřevin.

"Většina lidí má dnes svou zahradu v supermarketu, a z našich zahrad začaly mizet pestré odrůdy, které se nepěstovaly jen na stůl, ale pro moštování, sušení, zavařování anebo pálení. Lidé na tom byli závislí, potřebovali ovocem pokrýt co největší část roku, většinou buď ovocem čerstvým, nebo nějakým způsobem zpracovaným. To znamená, že v červnu, na konci června nastupovaly jako první třešně, a přes letní hrušky slívy, a potom jablka. Slívy a hrušky se dostaly až do dalšího roku, dejme tomu do dubna, kdy lidé mohli poslední plody, které vytáhli ze sklepa, konzumovat v případě třeba hrušní a jabloní,", tak začíná druhý díl rozhovoru Martiny Kociánové s panem Radimem Lokočem, environmentalistou, který se zabývá tvorbou krajiny a je autorem mnoha publikací a článků v oboru. 

V zmiňovaném rozhovoru uslyšíme i o třešni z dob Karla IV. V nabídce dnešních supermarketů jsme si zvykli rozeznávat červená a zelená jablka, přestože naši předkové byli umnými pěstiteli těchto symbolu života. 

Ovocnářství bylo v našich krajinách značně rozšířené. Někteří z nás, si ještě pamatují na dědečkovu zahrádku a jeho pokusy s roubováním. Vzpomínám si na knihovnu, kde byla uložena i pomologie. Kdo z nás dnes dokáže vyjmenovat alespoň 5 odrůd jabloní? Jablka rozmanitých chutí a vůní? Na zahrádce jsme sbíraly jablka, hrušky, rybíz, angrešt, maliny, jahody, v kuchyni to vonělo, protože babička s maminkou vše zavařovaly. Pěstovaly se i brambory, hrášek, cibule, česnek, rajčata, papriky, ještě naši prarodiče byli soběstační. Dnešní doba vše změnila, vše se zrychlilo. Pokud potřebujeme jablka na štrúdl, zajedeme do supermarketu. Jahody, rajčata, cibuli, papriky nám vozí přes celou Evropu. A mnohé z nich se ve svém krátkém životě ani nesetkali se zemí a sluncem, protože vyrostou v různých vodních substrátech a nálevech v obrovských sklenících nebo halách. 

Zahrádkáři nám dají za pravdu, že vlastní výpěstky se nedají s podobnými, luxusně balenými, značkou označenými jablky či jiným ovocem nabízeným v supermarketech chuťově srovnat. Sám vypěstovat, sám se postarat, lze nazvat snahu o potravinovou soběstačnost.

Představme si, čistě hypoteticky, že kamion nepřijede. Kde seženeme na vaření a na stůl, maso, ovoce a zeleninu, či chutnou zdravou svačinku do školy?

Pro ty, kteří nemají možnost nebo si nemohou vlastní ovoce a zeleninu vypěstovat, působí v mnoha regionech v Čechách i na Slovensku obchůdky, které nabízejí potraviny místní provenience a také farmy, které nabízejí své vlastní produkty.

A právě toto je téma i našeho občanského sdružení, aby naše zahrady a naše bioprodukty nám byly bližší než ze supermarketů. Téma máme rozpracované, věříme, že Vám budeme moci projekt našeho občanského sdružení v blízké době představit.

Věříme, že i Vám se bude toto zajímavé povídání Martiny Kociánové s panem Radimem Lokočem líbit a budeme moc rádi, když nám napíšete Vaše ohlasy a zkušenosti s pěstováním ovoce i zeleniny na svých zahrádkách a pomůžete tak těm, kteří se teprve rozhodují, zda si založí před svým domkem zahradu parkovou nebo užitkovou a nebo zda si zasadí na svém balkóně rajčata, nebo muškáty.

Též nás bude zajímat, zda by Vás zaujalo a podpořili byste naši myšlenku (připravovaný projekt), abychom měli naše zahrady a jejich bioprodukty k sobě blíž.

Zdroj: vyrez_21080701_web